Náboženství
Státním náboženstvím je islám. Je stejně jako křesťanství nebo židovství monoteistické. Alláh je nadpřirozený a všemocný, jediný a nedělitelný Bůh, je tvůrcem vesmíru a všech stvoření, určuje osud lidí, nemá tělesnou podobu ani Syna. Prostřednictvím Mohameda nechal Alláh v letech 608 - 632 v Mekce a Medině sepsat arabsky svá božská zjevení v Koránu, posvátné knize islámu (islám = podřídit se vůli Boží). Muslim musí dodržovat pět základních pilířů víry:
ŠAHÁDA
"Vyznávám, že není boha kromě Alláha a Mohamed je posel Boží". Tato věta je obsahem islámu. Jejím pronesením v arabském originále se člověk stává muslimem. Chce-li se nevěřící stát muslimem, musí pronést tuto větu před významným islámským činitelem nebo dvěma svědky a pořídit úřední zápis.
SALÁT
modlitba. Věřící je povinen modlit se pětkrát denně. Poprvé za úsvitu, pak v poledne, odpoledne, při západu slunce a naposled při vyhasnutí posledních červánků. Čas k modlitbě oznamuje muezzin voláním z minaretu a věřící může modlitbu vykonat kdekoliv, pokud je obrácen tváři k Mekce a má pod sebou půdu, na níž nevstoupila noha nevěřícího. Pro tento účel se používá modlitební kobereček, zvaný sadžába.
ZAKÁT
povinná almužna. Jedná se víceméně o formu daně, která se odevzdá úřadům, které prostředky dále rozdělí těm, kterým jsou potřebné. Sazba kolísá podle druhu plodiny a zboží, mezi 2 a 5 %. Opakem je dobrovolná almužna, zvaná sadaqá, tedy to, čím přispěje člověk chudákovi na ulici.
SAUM
půst. Třicet dní měsíce ramadánu nebývá pro věřící nejlehčí. Od sluncem východu do slunce západu je muslim povinen se zdržet jídla a pití a vůbec polknutí čehokoliv, kouření, pohlavního styku a záměrného zvracení. V noci si však může všechno vynahradit. Ale zcela paradoxně spotřeba potravin během ramadánu oproti jiným měsícům stoupá. Ramadán je řízen lunárním kalendářem a každý rok přichází o 11 dní dříve. Nemusí ho dodržovat těhotné ženy, děti do 10 let, nemocní a cestující. Označuje měsíc, kdy byl prvně zjeven Korán. Půst končí slavností Al-Aíd As-Fitr, která trvá několik dní.
HADŽ
pouť do Mekky. Jednou za život by měl každý dospělý muslim vykonat pouť do Mekky. Pouť je náročná nejen finančně, časově, ale i fyzicky.
Na Djerbě dnes žije i celkem početná židovská komunita. Usadila se zde po roce 586 př.n.l., kdy došlo ke zničení Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Židé žijí již po staletí ve vesničkách Hara Kbira a Erriadh. Kameny ze zničeného chrámu byly použity při stavbě synagogy La Ghriba na Djerbě. Jsou zde uloženy nejstarší svitky tóry na světě. Každoročně se zde sjíždějí židé z celé severní Afriky u příležitosti velikonočního svátku poutníků, vždy na počátku května. Čtou, zpívají a vykládají tóru. Synagoga je vyzdobena orientálními kachlemi s glazurovanou vrstvou, okny se třpytivými barvami a provoněna kadidlem.
