Zvířata na Djerbě
Výskyt divoké zvěře není příliš častý. Jedná se zejména o zajíce a ježky. Existence těchto zvířat je důkazem schopnosti přizpůsobení se životním podmínkám. Dále jsou podmínky vhodné pro výskyt plazů, zejména ještěrek, užovek a hmyzu. Nebezpečná zvířata se vyskytují ojediněle, za zmínku stojí pouze štíři. Jejich jedovatost je různá v závislosti na druhu. Velké nebezpečí však nehrozí, neboť jsou aktivní v noci, kdy teploty dosahují pro ně mnohem snesitelnějších teplot.
Mořské pobřeží je ideální pro pozorování ptáků. V zimě se zde vyskytují tažní ptáci ze severu, kteří zde hledají lepší životní podmínky. Díky tomu váží cestu před Evropu a Středozemní moře. Orientace v prostoru na tak dlouhé cestě a vůbec impuls k této cestě není dodnes dostatečně vědecky vysvětlen.
Při pobřeží můžete spatřit také v letních měsících i delfína skákavého.
Obrovskou skupinu zvířat představuje zdomácnělá a užitná zvěř. Nejčastěji se jedná o ovce, koně, osly, mezky, kozy a dromedáry.
Dromedár, čili velbloud jednohrbý, zdomácněl v Arábii před 5.000 lety. Vydrží 15 dní bez vody a váží 500 kg. V období nedostatku vody zhubne za 8 dní o 150 kg. Během několika málo minut dokáže přijmout až 120 litrů vody. Stále se používá k nošení zboží a dále jako turistická atrakce. Na Djerbě je součástí starobylého svatebního rituálu, při kterém nosí nevěstu.
Rostliny na Djerbě
Djerba je proslulá svými termálními prameny, také díky svým klimatickým podmínkám a vegetaci je zdejší prostředí velice dobré pro astmatiky a osoby s onemocněním dýchacích cest.
Půda je tvořená z velké části pískem, ve vnitrozemí ostrova se nachází velké zásoby vápence. Podloží výrazně ovlivňuje skladbu rostlin. Nenachází se zde žádné rozsáhlé lesy, jen jednotlivé borovice, tamaryšky a blahovičníky (eukalypty). Převládají olivovníky, palmy a fíkovníky. Zavlažovací systém umožňuje pěstování zeleniny a ovoce, např. granátových jablk, fíků, pomerančů, mandlí, jablk, hrušek, broskví, meruněk, obilovin (pšenice a ječmenu), různých odrůd vína, mrkve, brambor, z koření rozmarýnu, tymiánu, levandule, z okrasných květin jsou významné jasmín, bougainvillie a ibišek. Hospodářského významu dosahuje i pěstování trávy alfa, z níž se vyrábí koberce, košíky a pytle na lisování olivového oleje, dokonce se s ní zpevňují i kytice z jasmínu. Samozřejmostí v tomto klimatu je i výskyt kaktusů, zejména opuncií, které jsou schopné přežít období sucha díky velké zásobě vody ve svých listech.
Ekologicky i ekonomicky jedna z nejvýznamnějších rostlin je datlová palma. Jedna dospělá palma (minimální stáří 12 let) poskytne úrodu 120 kg datlí. Sklizeň se koná v listopadu. Jedna palma žije v průměru 150 - 200 let. Existuje více než 150 druhů datlí. Nejkvalitnější jsou tzv. "prsty světla" - deglet-en-nour z oáz v blízkosti Douz (v jižním Tunisku). Produkce deglet-en-nour dosahuje kolem 35.000 tun ročně. Největší podíl se exportuje. Datle jsou plody velké výživné hodnoty, neboť mají vysoký obsah bílkovin a cukru.
Z datlovníků se využívá i tzv. legmi, které svou vůní připomíná ananasový džus. Tato šťáva se získává od dubna do října. Na vrcholu palmy se odříznou listy a do džbánů je zachycována prýštějící šťáva. Během 6 měsíců sklizně se získá 10 litrů šťávy denně.
Další významnou rostlinou je olivovník. Nachází se jich zde kolem 500.000. Kořeny dosahují hloubky až 6 m. Z plodů jednoho olivovníku se získá 80 litrů oleje za rok. Jeden sběrač sklidí v průměru 10 kg oliv za hodinu. Některé olivovníky jsou staré 2.000 let. V Tunisku se nachází 1,6 miliónů hektarů olivových plantáží. Olivy jsou základním elementem djerbského hospodářství. Sklizeň začíná v listopadu. Na sklizni se podílí celá rodina, nejvíce však ženy. Děti roztahují pod stromy folie. Sběrači češou olivy prsty, jindy používají beraní roh, popř. plastový hřeben. Olivy poté padají na podložku. Muži se starají převážně o transport. Naplněné pytle jsou sváženy do olejových lisů nazývaných maasera. Část oleje je určena pro spotřebu rodiny, část k prodeji. Staré manuální lisovny jsou stále častěji nahrazovány mechanizovanými.
